S naší španělskou partnerskou organizací El Bosque de Hielo už roky společně pořádáme mezinárodní letní tábory. Za ty roky jsme tedy společně pracovali nejen se spoustou dětí, ale také s mnoha mladými lidmi, kteří byli na cestě k tomu stát se leadery, případně později pracovníky s mládeží. Také na našich společných výměnách mládeže patří mezi hlavní témata vždy leadership, komunikace a organizační schopnosti. Tuhle společnou zkušenost jsme se rozhodli posunout na další level a uspořádat intenzivní tréningový kurz pro mladé začínající leadery, kde by získali základní dovednosti a vědomosti, které budou v práci s mládeží potřebovat.
Školení v rámci programu Erasmus+ se uskutečnilo v říjnu 2023 a zažili jsme společně spoustu zajímavých okamžiků - diskutovali jsme o politických i filozofických otázkách, na odlehčení jsme hráli komunikační hry, sdíleli jsme svoje zkušenosti z práce s mládeží, navzájem se inspirovali a užívali si kouzlo podzimního Tábora. Jako zakončení zorganizovali účastníci ve skupinách pro ostatní své vlastní vzdělávací aktivity, aby ukázali, co se v uplynulém týdnu naučili.
Na fotky z galerie se můžete podívat ZDE
V rámci projektu školitelé Isaac a Mája vytvořili "trainer's manual", kde popisují všechny aktivity, které v rámci školení zorganizovali. Pokud byste se chtěli inspirovat a některou z našich aktivit ve své práci také použít, brožuru si můžete stáhnout tady:
Tábor v roce 2023 se konal v netradičním srpnovém termínu od 11. do 19.8. Zúčastnili se jej děti a mládežníci z Česka, Španělska a dokonce i jeden účastník z Turecka. Tábor vedl zkušený vedoucí Isaac Casasola, kterému byl k ruce náš tým vedoucích. Ačkoli se tábor konal až na sklonku léta, počasí bylo netradičně velice téplé a tak jsme spoustu času trávili koupáním a na lodích. Děti si užily tradiční výlet do Tábora i ke Stádleckému řetězovému mostu.
Když jsem viděla nabídku projektu v přírodě, neváhala jsem a ihned jsem věděla, že se zúčastním. Kromě Čechů zde byli také účastníci ze Španělska a Arménie. Po prvních pár dnech stydlivého ticha se prolomily ledy a všichni jsme mezi sebou našli kamarády. Stres z jazykových nedostatků, který jsem při příjezdu měla, ze mě opadl hned, jakmile se se mnou dívky ze Španělska chtěly dorozumívat přes překladač. Z toho jsem pochopila, že nejsem jediná, která si svou schopností mluvit anglicky není úplně jistá.
Během dopoledního programu jsme se každý den všichni dozvěděli mnoho informací o fungování jiných zemí. Tématem byla například politika, zdravotnictví, sociální péče, školství, nebo pohled všech zemí na stejnopohlavní páry. Kromě toho jsme také po celou dobu pracovali na komunikačních dovednostech a na tom, jak působíme na ostatní lidi. Ve skupinách jsme pak vymýšleli reálné i méně reálné cesty, jak zastavit, nebo alespoň nezhoršovat problémy co tuto planetu a její obyvatele ohrožují. Z této aktivity si nejvíce pamatuju moment, kdy jedna ze skupin představila návrh jíst lidi k zastavení hladovění, což zároveň vyřeší i problém s přelidněním.
Během volného času, který jsme měli každý den po obědě jsme chodili na kánoe, plavat, opalovat se a Španělé si užívali svou poobědovou siestu. Při hrách jsme zažili spoustu zábavy. Například při hře TikTok, pantomimě, nebo při hře kiss or meow, která byla jednou z posledních společných her.
Posledním a samozřejmě velmi podstatným bodem jsou národní dny, kdy si účastníci každé země připravili dopolední program pro ostatní a k večeři uvařili své typické národní jídlo. I během těchto dní jsme se o jiných kulturách mnoho dozvěděli, naučili se hry, které se v jiných zemích hrají a samozřejmě jsme se vzájemně naučili mnoho cizích slovíček.
Jsem vděčná, že jsem měla příležitost tu být.
Beáta Pavelková, účastnice
Na fotky z galerie se můžete podívat ZDE
A tady najdete brožuru plnou her, které jsme hráli během národních dnů, a výborných národních receptů, které jsme ochutnali:
Během českých Velikonoc jsme se zúčastnili výměny mládeže ve slunném tureckém Mersinu. Tématem projektu byla Zelená budoucnost, takže workshopy byly založeny na ekologických tématech. Místo konání projektu bylo přímo u pláže v krásném hotelu v městské části Erdemli - strava a ubytování byly na vysoké úrovni, turecká pohostinnost patří k nejlepším na světě. Potěšilo nás také počasí v porovnání s počasím v České republice. Celkem se projektu kromě České republiky a Turecka zúčastnily ještě 2 země, Polsko a Itálie. Nechyběli však ani účastníci z Ukrajiny, kteří žijí v jedné z těchto zemí. Na začátku bylo důležité prolomení ledů, vzájemné poznávání se ve skupině prostřednictvím her, jako je speed dating a energizery, a samozřejmě aktivity zaměřené na budování týmu, například na provázení nevidomých nebo jinak omezených osob (zavázali jsme si oči).
V rámci tématu jsme v týmech pracovali na tom, abychom z již vyřazených materiálů vytvořili výrobek a dali mu novou (i ekonomickou) hodnotu. Zároveň jsme vedli různé diskuse, ze kterých hlavně vyplynulo, že bychom se měli snažit především předcházet vzniku odpadu a až poté řešit, co s ním. Večery jsme věnovali prezentaci našich zemí, předváděli jsme různé tance, za Českou republiku mazurku a polku, a ty byly mezi účastníky oblíbené. Ochutnali jsme také typická jídla a nápoje pro každou zemi. Pomocí různých kvízů a her jsme se dozvěděli zajímavé, často překvapivé, informace o našich zemích. Na velikonoční pondělí jsme dodrželi naší tradici a pomocí pomlázky,vody, a kolínské jsme zajistili zdraví a krásu účastnic našeho projektu. Ty nám za to daly malovaná vajíčka, která si namalovaly den předtím.
Když jsme měli volno od aktivit, poznávali jsme okolí, a tak jsme navštívili místní kaňon, kde lidé žili před stovkami let v jeskyních, a také město s hradem na ostrově. Jeden celý den se celá skupina vydala do Mersinu, kde nás turecký tým provedl městem a vzal nás na nejlepší místa. Ochutnali jsme také místní speciality jako Tantuni nebo Adana kebab a nakoupili suvenýry. Z projektu jsme si odnesli spoustu zážitků a navázali přátelství, z nichž doufám, že alespoň některá nám vydrží i po skončení projektu. Děkujeme TOM Dumánci za možnost zúčastnit se projektu a těšíme se na další :).
Na fotky z galerie se můžete podívat ZDE
Tomáš Michalčin, účastník projektu
V říjnu 2022 jsme v tureckém městečku Erdemli uspořádali druhou výměnu mládeže v rámci našeho projektu "Summer Camp Challenge". Projekt měl - jak název napovídá - formát letního tábora, kde mladí lidé byli částečně účastníky a částečně leadery, protože nejrůznější hry a aktivity také vymýšleli a sami organizovali.
Co o projektu řiká jeho účastnice Terka? "Společně s dalšími českými účastníky jsem měla možnost poznat spousty skvělých lidí a s jejich pomocí se vžít do turecké kultury. Poznávali jsme nová místa, navštívili lokální trhy, restaurace, ochutnávali jsme tradiční sladkosti a různé druhy dürumů. Pokusila jsem se naučit Turecky, věštila jsem z turecké kávy, koupila si Nazar boncugu a naučila se tradičně tančit.
A Kryštof? "First time I took part in this programme, I didin't know what to expect and I was scared, but later found out what it really brings into your life. I believe it changed my life, my perspective on world and my social skills."
Na fotky z galerie se můžete podívat ZDE
Mája
Za účasti pracovníků ministerstva školství, národní sportovní agentury, místostarosty Radotína, starosty Sokola v Radotíně a zástupců TOM Dumánci se 27. 9. 2022 uskutečnila v Kulturně-komunitním centru Koruna v Radotíně konference nad problematikou udržitelného rozvoje sportu. Pro naši organizaci byla tato akce vyvrcholením mezinárodního projektu Move in a Green Way (v rámici programu Erasmus+), během něhož se naši členové zapojili do výzkumu možností rozvoje sportu s ohledem na životní prostředí a sociálně-ekonomické faktory. Účastníci konference diskutovali především problematiku financování sportu v českém prostředí a možnosti, které přináší současná energetická krize ve vztahu k šetrnějšímu nakládání s energiemi.
Na fotky z galerie se můžete podívat ZDE
Lukáš
Náš český tým si prodloužil letní prázdniny a na začátku září jsme vyrazili do Itálie, na projekt I am OUT. Rozdělili jsme se na dvě skupinky. Kluci jeli vlakem do Vídně a letěli do Bari. A já s Míšou jsme se sešly v Praze, na letišti, a letěly hned do města Bari. Měly jsme dost času, abychom prozkoumaly tohle krásné městečko a večer provedly kluky. Ráno jsme se společně vydali hledat autobusovou zastávku, což bylo vzrůšo. Měli jsme opravdu štěstí a na jednu jsme narazili. Nasedli jsme do autobusu a vyrazili jsme do centra Bari. Potom vlakem do Matery a hned na to nás vyzvedli hlavní organizátoři.
Na farmu, na které jsme následující dny žili, dorazili také zbylí účastníci projektu z Řecka, Estonska, Ukrajiny, Itálie a Chorvatska. Místní zde chovali koně, krávy, osly, slepice, ovce, kozy, prasata, králíky a všude běhali koťata a psi. Nejzajímavější na farmě byla její historie, a také velmi podstatná věc – byla pouze bio. Žádná chemikálie, které by se stříkali na papriky, lilky nebo rajčata. Vyráběli si vlastní sýr i máslo. Tento proces jsme dokonce i viděli. Vyzkoušeli jsme si i udělat vlastní těstoviny a džem, dokonce jsme se starali o zvířata, sklízeli ovoce a zeleninu, malovali na vázy a jedna skupinka dokonce opravovala kurník.
Jednou ráno byl budíček opravdu brzo a řidiči nás odvezli k jezeru Lago di San Giuliano. Náš cíl bylo historické městečko Matera, od kterého nás dělilo 15 km chůze. Musím říct, že to byla opravu obtížná cesta, při které pařilo sluníčko, nezafoukal ani vítr a nikde nebylo místo, kam se schovat. Později jsme se přiblížili k městu, počasí se zlepšilo a všichni už jsme si představovali pravou italskou zmrzlinu. Historická část města byla opravdu dokonalá. Naši Italové nám ukázali ty nejhezčí výhledy a nejlepší obchůdky. Do Matery jsme se ještě dvakrát vrátili.
Projekt nám přinesl nový rozhled o bio produktech, recyklování, životě na farmě, zlepšili jsme si cizí jazyky a získali nové informace o jiných kulturách.
Na fotky z galerie se můžete podívat ZDE
Mája Wollnerová, účastnice projektu
Na konci června letošního roku se k nám přijela podívat mládež z Turecka v rámci Erasmus+ projektu Summer Camp Challenge. Programem byla příprava letního tábora v Turecku, který bude představovat druhou část projektu. Turky v Česku přivítala naše typická bouřka, jelikož v ní v dešti přeplouvali řeku Lužnici se svými zavazadly. Společnými aktivitami a připravováním kempu k použití jsme se se všemi seznámili. Jeden den jsme vyhradili návštěvě města Tábor. Naše výprava vedla přes starou část až do nákupního centra. Co už se teda tolik nelíbilo našim přátelům z Turecka, byla cesta zpátky, kterou jsme naplánovali pěšky. Nakonec jsme ale všichni došli, nikdo se nezranil a byli jsme rádi, že můžeme odpočívat. Oba národní týmy samozřejmě měly den na představení jejich země. Po prezentaci k jejich zemi a ukázkách místa, odkud přijeli, jsme ochutnali turecký kebab, který se od toho našeho klasického z pobočky na rohu v každém druhém městě docela v dobrém směru odlišuje, a další skvělé pochoutky. Další den byl vyhrazený pro nás Čechy a naši českou kuchyni. Hrdě jsme ukázali naši českou přírodu. K jídlu jsme ambiciózně přišli s nápadem uvařit svíčkovou. Někteří z nás, včetně mě, vařili poprvé v životě. Ale povedla se a byla výborná. A na vrch jako dezert přišla bábovka. V den konce programu jsme se připojili k našim přátelům na prohlídku Prahy. Provedli jsme je po všech možných památkách a samozřejmě nesměl chybět Karlův most a Pražský hrad. A nakonec jsme náš výlet hezky česky došli zapít do hospody.
Vojta Pittner, účastník projektu
V letech 2021 - 2022 byla naše organizace zapojená do projektu strategického partnerství s názvem "Move in a Green Way". Spolu s kolegy z Maďarska, Slovenska, Litvy a Turecka jsme se zabývali podporou udržitelnosti v oblasti sportu. Účastníci z každé země se zaměřili na jeden konkrétní sport, kterému se po dobu projektu věnovali - například pro Čechy to byl tenis. Výsledkem naší práce je brožura, kterou si můžete přečíst v angličtině ZDE a v češtině v dokumentu níže. Více informací se můžete dozvědět také na webové stránce projektu.
Na fotky z galerie se můžete podívat ZDE
Mája
V květnu 2022 jsme hostili Erasmus+ projekt "Against Environmental Pollution - Long Live Life", který zaštiťovala naše partnerská organizace z Turecka Akdeniz İlçe Milli Eğitim Müdürlüğü Mersin. Pracovníci s mládeží ze 7 různých zemí se na 7 dní sešli v Praze, aby diskutovali o problémech spojených s životním prostředí a jejich možných řešeních. V rámci školení sdíleli účastníci své zkušenosti a "best practice" z projektů zaměřených na udržitelnost a šetrné zacházení s přírodou. Častými tématy byly boj proti znečištění a pravidlo 3R. Velký důraz se v debatách kladl na to, jak nové poznatky efektivně sdílet s mladými lidmi (i se svým širším okolím) a motivovat je k "zelenějšímu" chování. Kromě zajímavého výukového programu si účastníci projektu užili také výlet do centra Prahy a Kutné Hory.
Na fotky z galerie se můžete podívat ZDE
Mája
Na přelomu března a dubna 2022 se konal již čtvrtý ročník úspěšného projektu „Digital Youth.“ Po Arménii se projekt vrátil do místa svého vzniku, do slunného Turecka. V hotelu asi 35 km od města Mersin se sešla třicítka účastníků z Řecka, Itálie, Slovenska, Srbska, Turecka, Lotyšska a samozřejmě Česka. Úkol byl jasný – stejně jako minulé roky využít 10 dní projektu k postupnému učení se práce s fotoaparáty, kamerami a editovacími programy, které vyústí až k natočení vlastního kratšího filmu. Mezi workshopy ale účastníci poznávali i jednotlivé rozdílnosti mezi kulturami a zvyky, stejně jako věci, které nás spojují. A na téma interkulturního dialogu a stereotypů se také zaměřovalo několik filmů, které na projektu vznikly.
V sobotu po odevzdání filmů následoval výlet do dvoumilionového Mersinu, kde účastníci projektu viděli třeba typický turecký bazar, nebo třeba hlavní mešitu. Celý projekt byl zakončený tradičním promítáním filmů, na které byli pozváni dokonce i hosté z Mersinu. Čtvrtý „Digital Youth“ je tedy úspěšně za námi a my už můžeme přemýšlet, kde se bude konat další ročník…
Na filmy, které jsme během projektu natočili, se můžete podívat na našem YouTube kanálu.
Na fotky z galerie se můžete podívat ZDE
Barbora Baková, účastnice
V období od osmého do čtrnáctého března se ve Slovenské Trnavě uskutečnil projekt s názvem Read Beyond the Title. Již z názvu je jasné, že tématem bylo ověřování informací, čtení s porozuměním, vytváření názorů a argumentů a práce s manipulací.
Projekt byl financován European Youth Foundation a vznikl pod záštitou Rady Evropy. Programem nás provázely skvělé pořadatelky ze slovenské organizace Youth for Equality. Společně s Čechy a Slováky se akce zúčastnili i mladí nadšenci z Turecka, Řecka, Belgie a Finska. Kromě výše zmíněných dovedností jsme si tak z projektu mohli odnést i nově nabyté znalosti o kulturách těchto zemích, které jsme získali hlavně během interkulturního večera. Hlavně slovenská kultura se ale jistě zapsala do vzpomínek všem nesmazatelným písmem. Slovensku byl totiž věnován celý večer. Všichni měli možnost ochutnat tradiční slovenské halušky s bryndzou a poslechnout si naživo folklorní soubor, který nám dokonce předvedl, jak vypadá tradiční slovenská svatba.
Většina programu se ale samozřejmě točila kolem fake news a do aktivit se promítla i aktuální ruská invaze na Ukrajině. Ptali jsme se tak kolemjdoucích na ulicích, odkud získávají informace o této válce a jakou jim přikládají důvěru. Mimo jiné jsme ale i vytvářeli vlastní stolní hry, nebo si zkusili arteterapii. Myslím, že nikdo z nás na těchto sedm dní jen tak nezapomene a proto doporučuji všem se podobné aktivity taky zúčastnit.
Veronika Sodomová, účastnice projektu
V říjnu 2021 jsme ve spolupráci s naší rumunskou partnerskou organizací spolupořádali výměnu mládeže v rumunské vesničce Cehetel. Pro naši českou skupinku začal projekt návštěvou Vídně a potom noční cestou vlakem z Vídně do Sighisoary, ze které jsme byli trochu nesví, ale nakonec jsme si ji všichni užili. V Rumunsku nás přivítala krásná odlehlá vesnička v horách, která se nám na první pohled moc líbila. Projekt byl zaměřený na mezigenerační dialog a vesnické tradice. Každý národní tým připravil pro ostatní interaktivní workshop o jedné tradici své země - naučili jsme se třeba maďarskou tradiční malbu na dřevo, plést řecké náramky, hrát španělské karetní hry, atd. Nutno poznamenat, že česká výroba pomlázky a následné koledování mělo největší úspěch. Večer jsme si pak (snad ještě více než na jiných projektech) užívali kulturní večery a tradiční tance. Na konci projektu jsme se také vydali na výlet do Sighisoary, rodného města slavného Drákuly. Protože je Transylvánie etnicky velmi zajímavým regionem, užili jsme si také hodně debat o historii a národním cítění. A protože jsme bydleli na vesnici, všechno ještě ozvláštňovaly krávy a husy, které si chodily všude, kam se jim zlíbilo. Po cestě domů mládež horlivě debatovala, kam pojedeme příště a koho kde navštívíme a já si užívala hezký pocit, že se to zase jednou dobře povedlo.
Mája
Na fotky z galerie se můžete podívat ZDE.
A zde si můžete přečíst brožuru, do které jsme zaznamenali všechny rurální tradice a problémy, o kterých jsme během projektu diskutovali:
V ukrajinském hlavním městě se 21. září sešla skupina skoro 30 mladých lidí plných nápadů, kteří společně až do 29. září trávili čas skupinovými aktivitami, hrami a společnou prací na projektech. Projekt tvořil zajímavý mix národnosti. Setkali se tu kromě Ukrajinců i Španělé, Italové, Poláci, Rumuni,Albánci, Gruzínci, Arméni a my, tři studenti z České republiky.
Ubytováni jsme byli ve dvoulůžkových pokojích v hotelu vzdáleném od centra 25 minut autem nebo hodinu metrem. Nejvíce času jsme v něm ale nestrávili na pokojích nebo v restauraci, ale v konferenční místnosti, kde jsme pracovali na zadaných úkolech, seznamovali se s novými přáteli, pracovali na svém osobním rozvoji a zdokonalovali své tvůrčí schopnosti. Nechyběly ani neformální aktivity pro integraci různých kultur.
Naplánovány byly i interkulturální večery, kde se měly představit všechny národy, jejich zvyky, jídlo, pití, tance a pod. Bohužel jsme ale neměli dovoleno v pronajatých prostorách jíst vlastní jídlo a pít vlastní alkohol, a proto jsme většinu večerů trávili v přilehlém parku Veselka (ukrajinsky to znamená duha) a tak jsme mohli při měsíčku a čtyřech stupních Celsia poznat pravou ukrajinskou kulturu s Horilkou v jedné ruce a špekem s kyselou okurkou v druhé. Hlavně jsme tu ale všichni poznali nové přátele. A já věřím, že se aspoň s některými určitě ještě uvidím.
Na fotky z galerie se můžete podívat ZDE.
Veronika Sodomová, účastnice projektu
Na konci léta 2021 přivítalo naše tábořiště mladé lidi z Řecka, Česka, Španělska a Transylvánie v rámci projektu "Finger-travelling". Program prvního týdne byl takovým úvodem k tomu, co mělo následovat. Prostřednictvím různých her jsme se navzájem seznamovali a zároveň jsme pronikali hlouběji do dvou hlavních témat projektu - interkulturního dialogu a neformálního vzdělávání. Uspořádali jsme také výlety do Prahy a do Tábora. V druhém týdnu jsme se konečně dostali k onomu cestování, které slibuje název projektu. Každý den jsme "cestovali" do jedné ze čtyř zastoupených zemí - daný národní tým připravil dopolední program, kdy ostatním přibližoval svoji zemi a kulturu, a následně uvařil k večeři typické národní jídlo.
Španělský tým připravil typické národní hry, ale i zajímavou debatu o různých aspektech španělské kultury a politiky. Český tým zorganizoval role-play hru o nástrahách, které na cizince v česku čekají, a workshop táborových dovedností. V Rumunsku jsme cestovali mezi stanovišti představujícími rumunská města a díky simulační hře jsme si dovedli lépe představit chudobu, kterou do Rumunska přinesl Ceausescův režim. V Řecku jsme se naučil dělat frappé, říkat podivné řecké fráze a divadelně jsme ztvárnili nejznámější řecké hry. K večeři jsme se pak mohli těšit na postupně na španělskou omeletu, českou svíčkovou, rumunský guláš vařený nad ohněm a řecké masové koule. Přestože velkou část projektu znepříjemňoval déšť a zima, všichni jsme si ho dokázali užít, navázat přátelství a mnoho nového se naučit.
Na fotky z galerie se můžete podívat ZDE.
Mája
Letošní celotáborová hra nesla téma "Zaklínač" a děti prožívaly příběh zasazený to fantazijního světa plného magických tvorů a příšer. Za různé hry a soutěže získávaly stránky bestiáře a dozvídaly se, jak kterou příšeru odehnat, nebo zneškodnit. Když se pak takové stvoření ocitlo v okolí, děti otevřely bestiář, podle něj namíchaly správný lektvar, vyřkly zaklínadlo nebo vyrobily amulet a příšery se zbavily. Zároveň děti plnily různé zkoušky (zkoušku odvahy, poznávání bylin a souhvězdí, rozdělávání ohně), díky kterým se stávali moudřejšími a pokročilejšími zaklínači.
I letos byl náš tábor mezinárodní - polovinu skupiny tvořily děti ze Španělska, kterou doprovázel náš dlouholetý kolega a kamarád Isaac. V prvním týdnu byl tábor navíc spojený se školením pro pracovníky s mládeží v rámci projektu Erasmus+, a tak mohly děti zažít program připravený účastníky z různých evropských zemí - z Lotyšska, Rumunska, Turecka, Španělska, Chorvatska, Slovenska a Česka. Společně jsme vyrazili na tradiční výlet do Tábora a netradičně se povídali také do táborského podzemí.
V druhé polovině tábora jsme pak uspořádali dvoudenní výlet - navštívili jsme zámeckou zahradu ve Vrchotových Janovicích, přespali jsme na zahradě ve Štětkovicích a šli jsme na prohlídku do záchranné stanice a motýlária ve Voticích. Ani letos nechyběly táboráky se zpěvem, koupání v řece, výlety na lodičkách, sbírání borůvek a jiné aktivity, které mají děti rády.
Na fotky z galerie se můžete podívat ZDE
Mája
První prázdninový týden se na břehu řeky Lužnice u Slavňovic sešla mezinárodní skupina mladých lidí z Chorvatska, Španělska, Lotyšska, Turecka, Rumunska, Slovenska a České republiky. Začátek intenzivního osmidenního Erasmus+ školení „Be The Leader“ se nesl v duchu diskuzí a debat zaměřených na vůdčí schopnosti, mezinárodní komunikaci a skupinovou dynamiku. Následně byly získané vědomosti aplikované do praxe a to formou organizování aktivit pro děti a dospívající z Čech a Španělska, kteří se účastnili současně probíhajícího letního tábora. Na závěr 8 dní plných her a debat na vážná či méně vážná témata, se vzpomínkou na krásné chvíle strávené v obklopení přírody a inspirativními lidmi, přišlo loučení. Každý z účastníků si odvezl nové nevšední zážitky a vědomosti zpět do svojí země a mohl odjet s vědomím, že na ně děti z tábora jen tak snadno nezapomenou, a že mají ve světě skupinu lidí, které mohou nazývat přáteli.
Na fotky z galerie se můžete podívat ZDE.
A zde najdete článek o tomto projektu, který jsme publikovali v Táborském deníku.
Ajka Štindlová, účastnice projektu
Když jsme se před třemi roky rozhodovali, kde uskutečníme třetí ročník našeho úspěšného projektu Digital Youth, volba padla na Arménii, asijskou zemi, která má s evropskou kulturou mnohé společné. Od první chvíle se to zdála být ideální země pro náš projekt zaměřený na interkulturní vzdělávání. Měli jsme ambici do Arménie přivést i účastníky z Turecka a Azerbajdžánu. Chtěli jsme diskutovat o tom, jak politici prostřednictvím nacionalismu rozdělují společnost, vytváří strach a nenávist mezi lidmi hovořícími různými jazyky nebo vyznávajících různá náboženství. Projekt se měl uskutečnit vloni v červnu, ale bohužel kvůli koronavirovému šílenství musel být odložen. Letos jsme využili částečného rozvolnění, s pořádnou dávkou rizika koupili letenky a do Arménie konečně vyrazili. Po válce, která však vloni obnovila napětí v regionu, bylo nemožné očekávat, že mezi účastníky budeme mít v Arménii Turky nebo Azery. Kvůli uzavřené hranici mezi Gruzií a Arménií jsme nemohli počítat ani s účastníky z této země. Přesto hodnotím náš letošní ročník jako ten nejvydařenější. Krátké filmy, které jsme za několik dní v Arménii vytvořili jsou plné emocí z nedávného konfliktu. Účastníci z Evropy si z Arménie odváží zkušenost, jak křehký může být mír a jak destruktivní je válečný konflikt.
Na fotky z galerie se můžete podívat ZDE
Naše krátké filmy můžete shlédnout zde.
Lukáš
V rámci veletrhu vysokých škol Gaudeaumus, který se letos konal online, prezentoval Dům zahraniční spolupráce možnosti vzdělávacích výjezdů v rámci programu Erasmus+. Naše organizace byla oslovena, zda by někdo z účastníků našich projektů mohl v rámci prezentace sdílet své zkušenosti z výměn mládeže. Volba padla přirozeně na Vojtu Matouše, který svou schopností vtipně se vyjadřovat obohatil již nejeden náš projekt. Děkujeme Vojtovi, že svou výřečnost použil pro dobrou věc a motivoval mladé lidi k účasti na mezinárodních projektech!
Na záznam celé prezentace se můžete podívat ZDE. Kromě toho, že uvidíte Vojtovo vystoupení, se dozvíte o všemožných vzdělávacích a dobrovolnických projektech, do kterých se můžete zapojit.
Mája
Ačkoli byla situace v podstatě do poslední chvíle hodně napínavá, podařilo se nám k naší radosti na konci prázdnin uspořádat ještě jednu výměnu mládeže na tábořišti. Hlavním tématem bylo tentokrát to, co nám, táborníkům, jde nejlépe - učení se přežít v přírodě s minimálním použitím techniky. Dovedností, ve kterých se účastníci mohli zdokonalovat, byla opravdu celá řada - rozdělávání ohně (byly i pokusy - ač marné - rozdělat bez sirek), řízení kánoe, pohyb v lese, poznávání hub, vaření. Společnými silami postavili účastníci přístřešek a také saunu, kterou nadšeně využívali. Program měl na starosti především náš španělský kolega Isaac, který do něj vnesl své oblíbené debaty o společnosti a minimalistickém způsobu života. Nejpůsobivějším zážitkem byl dozajista výlet na nedalekou zříceninu Příběnice, kde jsme strávili noc pod širým nebem. K večeři jsme si opekli buřty a dlouho do noci jsme seděli u ohně a užívali si úžasnou atmosféru zříceniny. Dále jsme během projektu uspořádali také výlet do Prahy a do Tábora - s tradičním návratem krásnou stezkou podél řeky Lužnice. Jsme moc rádi, že se nám konec léta podařilo strávit produktivně a vesele.
Na fotky z galerie se můžete podívat ZDE
Mája
Ačkoli kvůli pandemické patálii nebylo ještě krátce před táborem jisté, jak všechno dopadne, podařilo se nám nakonec i letos uspořádat projekt s mezinárodní účastí díky programu Erasmus+ a přivítat na tábořišti kromě táborových dětí také mladé lidi ze Slovenska, Španělska a Turecka. I tentokrát jsme je vedli k tomu, aby trávili čas s dětmi a připravovali pro ně hry - za zmínku určitě stojí noční hra na téma archetypů nebo "station rotation" s plněním různých úkolů.
Největším dobrodružstvím letošního tábora byl bez pochyby dvoudenní "puťák". Podívali jsme se do Sedlčan, kde děti plnily různé úkoly, dozvídaly se o sedlčanské historii a poznávaly místní lidi. Po desetikilometrovém pěším přesunu do Počepic, při kterém jsme bojovali s horkem, vysokou trávou i různými vodními překážkami, jsme si užili zaslouženou kofolu a tousty. Přespali jsme v počepické tělocvičně a druhý den jsme se pak vypravili do Milevska, kde jsme si prohlédli tamní krásný klášter (a my vedoucí jsme žasli nad tím, jak tiché a pozorné dokáží naše děti být).
Co se týče výletů pryč z tábořiště, užili jsme si letos jako každý rok hru "dobré skutky", tentokrát se sladkou výhrou v podobě výborných palačinek od Máji jr. Stihli jsme také výlet do Příběnic a (lehce neplánovaně) na Stádlecký most. Kompenzovali jsme si tak deštivé dny, které nás letos pod střechu zaháněly relativně často. I záverečné pouštění lodiček a loučení proběhlo nakonec v dešti. Snad nás na dalších letošních akcích čeká už jenom sluníčko.
Na fotky z galerie se můžete podívat ZDE
Všechny fotky z tábora najdete zde.
Mája
Program tohohle projektu jsme s kolegou Isaacem plánovali už od října a hrozně jsme se na něj těšili. Šlo o trainingový kurz, jehož cílovou skupinou byli mladí lidé, kteří začínají pracovat s mládeží a potřebují získat základní zkušenosti do začátku. Dopolední část programu se většinou zaměřovala spíše na téma "leadership", účastníci pilovali své komunikační dovednosti a debatovali o problémech a výzvách, kterým mladí lidé v současném světě čelí. Odpolední část se pak zaměřovala více na práci s mládeží - účastníci představili ostatním své organizace, sami si dvakrát v praxi vyzkoušeli organizaci aktivit, a zjistili, co obnáší vedení projektů pro mládež. Abychom si odpočali od nabitého programu, uspořádali jsme výlet do Prahy a kromě něj také různé hry na odlehčení atmosféry. Podařilo se nám shromáždit skupinu motivovaných a aktiviních mladých lidí se kterými byla radost se pracovat, ale i se bavit a smát. Když jsme každý večer s ostatními sdíleli svůj "happy moment of the day", vždy bylo o čem mluvit a na co vzpomínat.
Na fotky z galerie se můžete podívat ZDE.
Mája
Poslední týden v srpnu jsem se zúčastnil projektu "Nature & primitive technology" ve Španělsku v horské vesnici poblíž Leonu. Kromě Česka se zúčastnilo také Španělsko, Chorvatsko, Itálie, Řecko a Finsko. Zabývali jsme se návratem k primitivním technologiím a o stavu přírody v dnešní době, převážně o ekologii a žití v souladu s přírodou. Na projektu nechyběly ani praktické činnosti, jako třeba výroba slunečních hodin nebo jednoduchých přístřešků. Několikrát v týdnu jsme se vydali i do hor a také do jeskyně. Projekt byl zpestřen večery jednotlivých zemí, kde jsme mohli ochutnat jejich tradiční jídlo a naučili jsme se něco z jejich tradic a tanců. Jeden den jsme strávili v historickém městu Leon, kudy prochází pouť Santiago de Compostela. Na projektu se sešlo mnoho účastníků kteří měli o téma velký zájem. Našel jsem zde mnoho zajímavých lidí, kteří se stali mými přáteli.
Na fotky z galerie se můžete podívat ZDE.
Honza Třeštík, účastník projektu
Během výměny mládeže nazvané "Finger-travelling" sa na našem tábořišti u Lužnice sešli mladí lidé z Česka, Polska, Španělska, Turecka a Itálie a strávili společně deset dní plných her a poznávání jiných kultur. Jak už název Finger-travelling napovídá, strávili jsme projekt "cestováním" do všech pěti zastoupených zemí. V každé zemi jsme strávili jeden den a její zástupci se nám snažili přiblížit, jaký je tamní život - učili jsme se národní tance a hry a dozvěděli jsme se hodně o historii a kultuře těchto zemí. Odpoledne jsme poté k večeři vařili tradiční jídla - český štrůdl, polské pirohy, španělskou omeletu, italské špagety a tureckou tortillu s mletým masem. Hned první den jsme si v rámci teambuildingu udělali výlet na stádlecký řetězový most, v dalších dnech nás poté čekaly výlety do Tábora a do Prahy. Kromě poznávání jiných kultur jsme si velice uživali život v přírodě - někteří účastníci poprvé v životě spali ve stanu, zkusili jít po lese bez bot a naučili se třeba sekat dříví. Všechny tyto zážitky a spousta dalších, stejně jako mnohá nová přátelství se zasloužili o to, že se pro nás společných deset dní stalo nezapomenutelnou záležitostí.
Na fotky z galerie se můžete podívat ZDE
Mája
Letošní tábor se nesl v podobném duchu, jako ten loňský - o děti se díky projektu pod evropským programem Erasmus+ starali nejen čeští vedoucí, ale také návštěvníci ze Slovenska, Polska a Španělska. I letos nás celým táborem provázela celotáborová hra, necestovali jsme však kolem světa, nýbrž jsme se vydali do tolkienova fantazijního světa a absolvovali spolu s hobitem Bilbo Pytlíkem jeho cestu k osamělé hoře - utíkali jsme před skřety, bojovali s pavouky, luštili Gumovy hádanky či vařili čaj pro Medděda. Za body získané v soutěžích mohly děti ve třech aukcích získat různé veselé "benefity" jako třeba písničku na dobrou noc nebo soukromou projížďku na lodičce. Třikrát si pro nás dopolední program připravili vedoucí z ciziny a měli jsme díky nim také možnost dozvědět se více o jejich zemích a ochutnat typická jídla - slovenské halušky, polské pirohy a španělskou omeletu. Užili jsme si také tři noční hry, ve kterých si děti procvičily nejen svou odvahu, ale také schopnost pohybovat se neslyšně ve tmě. V polovině tábora jsme si program zpestřili výletem do Bechyně po krásné cestě podél Lužnice. Poslední noc jsme celotáborovou hru zakončili symbolickým zabitím draka Šmaka, jehož "tělo" jsme pak přiložili na poslední letošní táborák.
Na fotky z galerie se můžete podívat ZDE.
Na všechny fotky z tábora se můžete podívat zde.
Zde najdete článek, který o projektu napsala jedna ze slovenských účastnic.
Mája
Projekt Erasmus+ v lotyšské Rize nesl téma médií a dal si za úkol přiblížit svým účastníkům kritické myšlení. O to se jeho pořadatelé, po prvotním seznámení s příchozími, snažili v průběhu několika lekcí. Studenti tak poslouchali třeba přednášky lidí z oboru, kteří jim prezentovali samotnou práci v médiích nebo se snažili pochopit koncept kritického myšlení a jeho praktického využití. Nevyhnuli se ani interaktivním "sessions", kdy měli dříve vyslechnuté využít na reálných případech, případně se snažili rozvinout samotné koncepty, za účelem jejich bližšího pochopení. Osvěžením večerů byly mezinárodní večery, které se u publika setkaly, i přes prvotní neshody mezi organizátory, s úspěchem. Celý projekt byl proložen několikerými výjezdy do centra lotyšského hlavního města, ve kterém proběhl city quest, hra ve městě. Netradiční zážitková turistika tak nechyběla ani na tomto projektu.
Roman Jordán, group leader
Na tréninkovém kurzu s názvem Improve leadership skills through storytelling, jenž se konal ve dnech 24.- 30. 3. na jihovýchodním pobřeží Turecka v městečku Tasucu, reprezentovala Českou republiku tříčlenná výprava. Spolu s účastníky z jiných zemí získávali znalosti o problematice leadershipu a sdělování informací prostřednictvím příběhů, které mohou být pojaté prostřednictvím povídky, scénky, vyprávění apod. V průběhu týdne jsme skrze neformální způsoby vzdělávání poznali principy leadershipu, charakteristiky a vlastnosti, které má správný leader mít, a naučili se poutavou formou sdělovat informace ostatním. Díky práci v mezinárodních i domácích týmech jsme se jeden od druhého mohli navzájem učit, vyměňovat a sdílet znalosti a dovednosti a získat mnoho nových. Během coffee breaků jsme měli příležitost ochutnat nápoje a jídlo typické pro účastnící se země. Každý tým si připravil drobné pohoštění s vyprávěním o té které zemi, takže i během přestávek jsme se seznamovali s různými kulturami. V rámci poznávání krás Turecka jsme se vypravili na exkurzi do Mersinu, kde nás pohostili zástupci města, navštívili jsme tamější muzeum a ochutnali např. pokrm „tantuni“, typický pro tento region. Další den jsme měli možnost obdivovat nádhernou krápníkovou jeskyni, která se nachází na západ od Tasucu. I přesto, že jsme na projekt přijeli jako naprostí cizinci, lze s klidným svědomím říci, že na jeho konci jsme se loučili jako jedna velká rodina.
Výměny mládeže IVOTEU19 se zúčastnílo 35 mladých lidí od 18 do 28 let. Jejím cílem bylo zvýšit účast ve volbách do evropského parlamentu, které se konaly o dva měsíce později. Během osmi dní projektu měli účastníci dostatek času podívat se na téma evropských voleb z mnoha úhlů pohledu - snažili se najít důvody, proč je volební účast tak nízká, zkoumali statistiky týkající se politické situace v EU a rozšiřovali své vlastní vědomosti o systému fungování EU a jejích institucích. Hodně prostoru bylo věnováno pro aktivity, které připravili sami účastníci - každý národní tým připravil workshop týkající se současných problémů evropské politiky - Brexit, fake news, migrace, atd. Účastníci si také vyzkoušeli simulaci evropských voleb, při které se snažili prosadit svou politickou stranu. Během projektu se mladí lidé naučili lépe prezentovat a obhajovat své názory, lépe se orientovat v systému EU a uvědomovat si svou příslušnost k ní. Po návratu domů sdíleli všichni účastníci své zážitky z výměny mládeže s lidmi ve svém okolí a snažili se zvýšit dopad projektu tím, že vysvětlovali lidem, proč je důležité jít k volbám, a motivovali je, aby se červnových voleb zúčastnili.
Více si o projektu můžete přečíst zde.
Na fotky z galerie se můžete podívat ZDE.
Jája Vlčková, účastnice projektu
Po dvou letech realizace skončil projekt "The Long Way to Europe", do kterého byla naše organizace zapojená. Cílem projektu bylo zvýšit povědomí mladých lidí o Evropské unii, její historii a sdílených hodnotách a jeho průběh byl inspirovaný příběhem Zivi Millera - židovského malíře, který během druhé světové války utekl z Osvětimi do Itálie a dále pokračoval do Izraele, cestou byl ale zajat britskou armádou a strávil 6 měsíců jako zajatec na Kypru. Cestu Ziviho mapovala 4 mezinárodní setkání - v Rumunsku, Polsku, Itálii a na Kypru. Během každého setkání diskutovali účastníci o nějakém tématu spojeném s EU a uspořádali "street debate" (pouliční debatu), ve které zjišťovali názory náhodných lidí, vystoupili tak ze své sociální bubliny a učili se vyjadřovat své názory a argumentovat. Když se účastníci vrátili ze setkání domů, uspořádali vždy "street debate" také ve svém městě, čímž se dopad projektu přenesl i na lokální úroveň.
Více si o projektu můžete přečíst zde:
Po tom, co jsme zorganizovali dva projekty v Turecku, rozhodli jsme se přejít (přinejmenším z geografického hlediska) k ještě větší výzvě a vydali jsme se do Libanonu. Partnery nám byli naše dvorní školitelka Ieva a organizace Amel Association International, která nám pro seminář zajistila výborné podmínky. Cílem semináře bylo dozvědět se více o diverzitě/rozmanitosti a naučit se vést mladé lidi k tomu, aby si jí cenili a nikoli se jí báli. K rozmanitosti samotného projektu přispěl fakt, že polovina účastníků nebyla z Evropy, nýbrž z Turecka, Libanonu, Sýrie, Maroka a Jordánska, což prostor pro interkulturní dialog značně rozšířilo. Protože jsme se snažili udělat program co nejpraktičtější, zorganizovali jsme krátké hry pro děti v uprchlickém táboře a živou knihovnu v centru organizace Amel, podívali jsme se také do starověkého města Byblos a do starého vězení, kde v době okupace Izraelci věznili Libanonce. Když jsme pak projekt společně hodnotili, nejednou zazněla slova jako "unforgettable" a "life-changing" a my jsme si jistí, že v nás společné dobrodružství v Libanonu zústane a bude nás formovat ještě dlouho potom, co se vrátíme domů do svých evropských stereotypů.
Tady si můžete přečíst parádně detailní článek, který o projektu napsala česká účastnice Lada.
Pokud se chcete dozvědět více o organizaci Amel, která nás v Bejrútu hostila, můžete se podívat na jejich webové stránky.
Na fotky z galerie se můžete podívat ZDE
Mája
Stejně jako před dvěma lety, i letos jsme se rozhodli využít junácké akce "Ledová Praha". Sešli jsme se v počtu šesti lidí, což na dumánčí poměry není vůbec špatné. Nejdříve jsme se vydali do Národního památníku na Vítkově, kde jsme si prohlédli výstavy spojené s důležitými okamžiky v československých dějinách - dozvěděli jsme se o bojích u rozhlasu v roce 1989, prohlédli si poslední dopis Milady Horákové a nejvíce nás určitě zaujalo mauzoleum Klementa Gottwalda a fakta o jeho nepovedené mumifikace. Po obědě jsme se podívali do Národní galerie na výstavu Salvadora Dalího a předháněli se v tom, kdo mu nerozumí víc. Před odjezdem domů jsme si ještě stihli dát kafčo/čokoládu a popovídat si například o programu letošního tábora..
Na fotky z galerie se můžete podívat ZDE
Mája
Letos jsme na chatě u Lužnice uspořádali jednu předvánoční a jednu povánoční akci. Tradičně jsme hodně času strávili u našich oblíbených deskových her, nejvíce legrace jsme si tentokrát ale užili nejspíš při natáčení videopozdravu.
Náš Vánoční videopozdrav najdete zde :)
V listopadu 2018 proběhla druhá polovina projektu "Empathy" v Rumunsku, tentokrát se nejednalo o training course, nýbrž o výměnu mládeže. Mladí lidé se při ní učili pracovat se svými emocemi a jejich vedoucí se učili jim tyto dovednosti předávat. Za Česko byla takovou vedoucí Nikol, kterou si mládež oblíbila přibližně stejně moc jako v září já a Jája. Na programu nechyběly energizery, diskuze, kulturní večery nebo třeba výlet do města Sighisoara - rodiště hraběte Drákuly. Protože česká skupinka byla geograficky různorodá (Praha, Morava, Český Těšín, Ostrava), užili si mnoho legrace i mezi sebou, třeba při poznávání jiných nářečí.
Na fotky z galerie se můžete podívat ZDE.
Chcete-li se o projektu dozvědět více, vřele vám doporučuji výborný článek, který o něm napsala účastnice Jája:
Protože nás projekt Digital Youth, který jsme pořádali v říjnu 2017, moc bavil a líbily se nám filmy, které jsme během něj vytvořili, rozhodli jsme se o rok později tento projekt zopakovat. Vypravili jsme se opět do Turecka, tentokrát do přímořského turistického letoviska Alanya. Během projektu jsme prostřednictvím různých neformálních aktivit seznamovali s tématy interkulturního dialogu a tolerance a hráli jsme různé hry, abychom to všechno zažili na vlastní kůži. Zároveň jsme se prostřednictvím různých workshopů měli možnost seznámit s filmařským vybavením. V druhé polovině projektu jsme se rozdělili do filmařských skupinek, z nichž každá vytvořila svůj vlastní film - dohromady jich bylo 6, plus Aftermovie, čili takové "behind the scenes". Ve volném čase jsme se intenzivně věnovali teambuildingovým aktivitám, chillování na pláži a poslední den jsme si užili výlet do Alanie. V předvečer odjezdu přišel okamžik, na který jsme netrpělivě čekali – nejen pro sebe ale i pro další hosty hotelu jsme uspořádali světovou premiéru filmů, které jsme natočili, a přesvědčili jsme se o tom, že jsou přesně tak parádní, jak jsme čekali. I letos nás moc bavilo pracovat s mladými potenciálními umělci, kteří ve svých filmech dokázali, že mají světu co říct, a o to více se těšíme, až v květnu uspořádáme podobný projekt.
Na filmy z projektu se můžete podívat zde.
Na fotky z galerie se můžete podívat ZDE.
Mája
Ve dnech 7. až 12. října proběhl na tureckém ostrově Gökçiada (řecky Imbros) tréninkový kurz Green Youth Media. Jak už název napovídá, hlavním cílem tohoto kurzu bylo budování povědomí o ekologii mezi mladými lidmi prostřednictvím médií. Místo konání tohoto projektu mělo svůj strategický význam, tento jeden ze severních tureckých ostrovů je mimořádně přírodně hlavně geologicky velmi zajímavý, místní samospráva se snaží jít cestou udržitelného turismu a chytře tak přispívat k celkové ochraně ostrova. Projekt trval pět dní, během kterých se účastníci z České republiky, Lotyšska, Nizozemska, Rumunska, Řecka, Španělska a Turecka zpočátku zaměřovali na aktivity na budování týmu prostřednictvím neformálních her, dále teoretickým lekcím vedeným zkušeným trenérem Brunem. Konkrétně jsme se hlouběji ponořili do problematiky médií a komunikace jako takové, jak využít potenciál webových nástrojů a sociálních sítí, jak si osvojit specifické digitální kompetence. Celý kurz byl koncipován více směrem k naší vlastní iniciativě, součástí tzv. skills academy byly námi organizovány workshopy na ekologický aktivismus, sociální média, grafický design apod. V průběhu jsme také navštívili několik místních institucí, od těch politických, přes ekologickou farmu až po lokální včelí farmu. Celkově metodika a prostředí, ve kterém se projekt konal, je po ideové stránce inspirací pro ekologické projekty ve vetším měřítku. Ostrov Gökçiada jako jakási přírodní laboratoř je tak výborným místem pro iniciaci dalších větších iniciativ.
Na fotky z galerie se můžete podívat ZDE.
Vít Votroubek, účastník projektu
V září 2018 jsme se já, Jája Vlčková a Nikol Greplová (kterou jsme našly přes internet a okamžitě si ji oblíbily) vypravily do Rumunska na školení pro pracovníky s mládeží "EMpathY", jehož tématem byl "emotional management". Celý týden jsme se tedy učili, jak lépe pracovat se svými emocemi a naslouchat pocitům ostatních, což se nám bude v práci s mládeží rozhodně hodit. Neformálním způsobem jsme se na projektu také zdokonalily ve vytváření "memíček" a zjistily jsme, podle čeho člověk pozná, že se ocitl v sektě. Ve volném čase jsme si užívaly krásné rumunské horské přírody, vypravily jsme se třeba k nedalekému jezeru, sledovaly jsme východ slunce a navštívily místní babičku kořenářku. Jeden den jsme si také udělaly výlet do města Sighisoara, kde jsme se těšily z historických památek, krásných výhledů a tupláku výborného piva. Nezapomenutelným zážitkem je pro mě i Nikol návštěva Cluje a přespání na bukurešťském letišti, opakovat ho ale určitě nebudeme, stejně jako Jája už nejspíš nepojede do Rumunska vlakem.
Více o tom, co jsme se na projektu naučili, najdete zde v článku od Jáji.
Na fotky z galerie se můžete podívat ZDE.
Mája
Když skončil letošní letní tábor,rozhodli jsme se, že si chceme krásného letního počasí na našem tábořišti letos užít ještě o trochu více, a na konec prázdnin jsme naplánovali výměnu mládeže s názvem "You(th) Play", na které se sešli mladí lidé z České republiky, Polska a Slovenska. Jak již jeho jméno napovídá, tématem projektu byly hry - snažili jsme se zjistit, kolik se toho o sobě navzájem a o světě kolem nás dokážeme naučit prostřednictvím her. A snad mluvím za všechny, když řeknu, že toho bylo víc než dost. Dvakrát jsme si také užili noční hru ve tmě a prostřednictvím dobrodružné hry jsme poznávali město Tábor. Na konci projektu jsme se snažili vlastní hry vymyslet, což byl sice nesnadný úkol, ale užili jsme si ho.
Na fotky z galerie se můžete podívat ZDE.
Mája
Letošní dumánčí tábor se velmi vydařil. Přijel nám rekordní počet dětí a díky součinnosti s projektem z programu Erasmus+ se děti dočkaly také rekordního počtu vedoucích, kteří o ně pečovali. Po dobu 14 dní děti v rámci celotáborové hry cestovaly různými státy a seznamovaly se s různými kulturami a tak trochu i politickými systémy. Návštěva Severní Koreje jistě u dětí zůstane nezapomenutelným zážitkem. Kromě ní jsme se podívali také třeba na brazilský karneval, porazili ruské mafiány a v Číně se naučili skládat origami. V druhém týdnu jsme se podívali do Českého Krumlova. Navštívili jsme zámeckou zahradu a dali si oběd přímo na hradě. Vzhledem k tomu, že jsme letos měli na táboře šikovného filmaře, můžeme se pochlubit i naším prvním táborovým videem.
Na fotky z tábora se můžete podívat zde a na video zde.
Zde najdete také táborové ohlédnutí, neboli takovou stručnou kroniku toho, co jsme letos zažili.
Na fotky z galerie se můžete podívat ZDE.
Lukáš (Dum)
V termínu 29.6 - 9.7 jsem se já a moje kamarádka ze skautského oddílu zúčastnily projektu Through Outdoor Experiental Learning to the Best of YOU (-th). Tento projekt byl zaměřen na práci s mládeží a s přírodou dohromady, konal se na Slovensku v Tatranske Poliance. Každý den jsme se za pomocí různých aktivit naučily jak pracovat s mladými lidmi a jak jim přiblížit outdoor activity. Zažili jsme tu spousty různých a nových aktivit a take spousty krásných cofee breaku, kde jsme vždy ochutnaly místní speciality dané země a dozvěděly jsme se nějaké informace o zemi ze které účastník pocházel (Polsko, Slovensko, Španělsko, Litva, Chorvatsko, Lotyšsko či Estonsko). Ke konci projektu jsme v mezinárodních skupinkách vyrazili na třídenní trip do Tater. Cestou jsme plnili různé výzvy (jít část cesty poslepu či bos...). Tuto část projektu hodnotím jako nejlepší.. Cílem celého projektu bylo vypracovat aktivitu pro mládež s kterou pracujeme, kterou následně ve svých zemích aplikujeme.
Na fotky z galerie se můžete podívat ZDE.
Týna Bergelová, účastnice projektu
Dumánci oslavili své desetileté výročí. Na novém tábořišti u řeky Lužnice se sešli, jak zakládající členi oddílu z doby, kdy oddíl ještě ani neměl své jméno, tak i mnozí další vedoucí ale i dorůstající mladá dumánčí krev. Oba večery se navzdory studenému počasí trávili venku u ohniště a mnozí účastníci šli spát, až když Dum vstával. Přes den oslavovalo prací a Dumánci tak dokázali, že si své letní tábořiště dovedou postavit i bez cizí pomoci. Abychom dali příležitost oslavit dumánčí výročí i těm, kteří kvůli jiným akcím nemohli, sejdeme se letos ještě jednou a to v září.
Na fotky z galerie se můžete podívat ZDE.
Lukáš (Dum)
Druhý květnový víkend se naši zástupci zúčastnili také druhého mezinárodního školení v rámci dlouhodobého projektu Long Way to Europe. Toto setkání se tentokrát uskutečnilo v Krakově, protože toto město je v mnohém spojeno s projevy antisemitismu a holokaustem. 28 zástupců neziskovývh organizací z osmi evropských zemí dostalo možnost podívat se do Schindlerovy továrny na munici (proslavené Spilbergovým snímkem Schiindlerův seznam) a také do nejznámějšího vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Celé školení bylo zakončeno debatou v ulicích Krakova, jež měla účastníky inspirovat k jejich vlastní veřejn& eacute; aktivitě v domácím prostředí.
Na fotky z galerie se můžete podívat ZDE
Lukáš (Dum)
12. května 2018 uspořádal náš oddíl první "street debate" v rámci projektu The Long Way to Europe, který podněcuje mladé lidi k zájmu o dění ve společnosti. Téma této první debaty bylo "odlišnost" a naším cílem bylo vyvolat debatu na toto téma mezi náhodnými lidmi, kteří by se mezi sebou normálně bavit nikdy nezačali. Ráno se organizátorský tým - já (Mája), Eva Pešková, Míra Krampera a Petr Čáp - sešli na sedlčanském náměstí a na velkou nástěnku pověsili otázku: "Cítili jste se někdy "jiní"? Kdy?". Potom jsme tuto otázku pokládali náhodným lidem na náměstí a jejich odpovědi zaznamenávali na nástěnku. Vytvořili jsme tedy takovou koláž různých zážitků a zkušeností s "odlišností", které si mohli kolemjdoucí přečíst a zamyslet se nad nimi. Celou akci provázela příjemná atmosféra, užili jsme si společně strávený čas a získali zkušenosti, které se nám budou hodit při příští debatě.
Na fotky z galerie se můžete podívat ZDE
Mája
30. dubna jsme na naší táborové chatě, jako to děláme každý rok, uspořádali pálení čarodějnic. Sešli jsme se v relativně velkém počtu (11), zažili jsme adrenalinovou cestu na tábořiště, opekli si buřty a zazpívali spoustu písniček u táboráku. Druhý den jsme chvíli pracovali a zvelebovali okolí chaty, udělali jsme si výlet na lodičkách a v rámci přípravy na nadcházející Bitvu jsme si zahráli Dumánky. Cestou zpátky jsme se pak smáli Máji matematickému omylu a doufali, že druhý den u maturity bude aspoň o trochu bystřejší.
Na fotky z galerie se můžete podívat ZDE
Dum
První únorový týden tohoto roku jsme v Říčanech uspořádali školení pro pracovníky s mládeží s názvem "Games for change", kde měli účastníci možnost se naučit používat hry jako metodu v práci s mládeží a jako nástroj k šíření tolerance a inkluze. Na projektu jsme se potkali s účastníky z České republiky, Slovenska, Itálie, Polska, Španělska, Lotyšska, Estonska a Turecka. Po teoretické části programu a odpolední exkurzi po Praze přišla řada na účastníky, aby sami vymysleli vlastní vzdělávací hru a výsledky byly velmi zajímavé - účastníci použili nejen vědomosti a dovednosti, které během školení získali, ale také notnou dávku vlastní kreativity a nadšení. Díky tématu projektu se na něm sešla skupina bezva lidí nadšených pro hry, a tak jsme většinu volných chvil hráli u deskových i nedeskových her a užili si spoustu legrace. Navázali jsme nové kontakty i přátelství a přestože (nebo možná právě proto) jsme od projektu po osobní stránce příliš nečekali, odjížděli jsme s pocitem, že se nám po společných chvílich strávených u her bude vlastně hrozně stýskat.
Fotky z projektu najdete v galerii.
Mája
Na začátku listopadu jsme uspořádali poslední letošní projekt. Jednalo se o výměnu mládeže s názvem Eco Possibilities for Entrepreneurship, které se zúčastnili mladí lidé ze Španělska, Turecka, Slovenska a České republiky. Po dva týdny se účastníci formou her, diskuzí a pomocí metody "learning by doing" učili o ekologii, podnikání a snažili se vymyslet způsob, jak obě tyto oblasti spojit a vytvořit vlastní business, který by byl nejen úspěšný, ale také podporoval životní prostředí. Čas jsme si našli také na team-buildingové aktivity, výlet do Prahy a do bio-pekárny Zemanka a interkulturní večery, které si všichni účastníci oblíbili. Projekt jsme zakončili návštěvou říčanského gymnázia, kde jsme se studenty vedli besedu nejen o eko-podnikání, ale také o programu Erasmus+ a o příležitostech, kterých díky němu mladí lidé mohou využít. V průběhu celého projektu panovala příjemná a uvolněná atmosféra, užili jsme si společně spoutu legrace a jistě se nám všem bude po nových kamarádech ještě dlouho stýskat.
Na fotky z projektu se můžete podívat v galerii.
Pokud vás zajímá více detailů z průběhu projektu, můžete si přečíst bulletin:
V půlce října 2017 jsme uspořádali svůj první mezinárodní projekt, který se nekonal v České republice, nýbrž v zahraničí. V termínu od 11. do 19 října jsme se v tureckém městečku Patara sešli s dalšími více než třiceti lidmi z Řecka, Itálie, Polska, Slovenska, Turecka a Lotyšska, kteří se stejně jako my zabývají prací s mládeží a chtějí si v této oblasti rozšířit obzory. Tentokrát se školení týkalo používání audiovizuálních technologií jako nástroje k prohloubení zájmu o jiné kultury a tolerance mezi mladými lidmi. V prvních dnech účastníci diskutovali o interkulturním učení a práci s mládeží a zároveň se učili zacházet s kamerou a natáčet videa. V druhé části projektu dostali za úkol natočit vlastní krátké filmy, které budou předávat nějakou interkulturní zprávu. A protože jsme pracovali intenzivně a s nadšením, podařilo se nám vyšetřit také čas na aktivní odpočinek a objevování krás turecké přírody a kultury. Navštívili jsme tradiční dobročinný bazar, podívali jsme se do antické kamenné budovy parlamentu a poslední den jsme sjeli řeku na kánoích. Odjížděli jsme obohaceni o nové zážitky, ale také nová přátelství a společné plány do budoucna.
Na filmy z projektu se můžete podívat zde.
Fotky najdete v galerii.
Mája
Na začátku srpna 2017 jsme uspořádali své třetí školení pro pracovníky s mládeží, tentokrát na téma "outdoor activities". 26 účastníků z České republiky, Itálie, Lotyšska, Rumunska, Polska, Slovenska, Makedonie, Španělska a Portugalska objevovalo během osmi dní strávených v Rekreačním centru Blatnice nedaleko Mladé Vožice svůj vztah k přírodě a teorie o učení se z ní a od ní. Zkusili si například akrobatickou jógu, chození po lanech nebo noční hry v lese. Druhá polovnina projektu byla o trochu praktičtější - účastníci sami připravovali outdoorové aktivity a hry pro děti a zkusili si je zrealizovat. Nejzajímavější aktivitou byl však noční výlet, během něhož účastníci alespoň pár hodin spali v přírodě, ušli minimálně 20 kilometrů a ještě přitom stíhali plnit různé výzvy, které si předem sepsali - jít hodinu bez bot nebo se zavázanýma očima, koupat se v rybníku, mluvit s místními lidmi a podobně. Během tohoto projektu jsme zároveň také pokračovali v rozvíjení nápadů na budoucí akce, a tak se můžeme těšit, že své nové kamarády ještě někdy uvídíme.
Fotky z projektu a první a druhý článek o něm.
Mája
Letošní tábor byl v mnohém pojat tak trochu experimentálně. Největší změnou bylo zřejmě to, že jsme oba turnusy (pro malé i velké děti) spojili do jednoho. Děti tedy nebyly letos rozmanité jen v povaze a hlasitosti, ale také věkově. Vyrovnat se s touto výzvou nám jako již předchozí rok pomáhaly posily ze zahraničí. Letos jsme však mezinárodní stránku našeho tábora pozvedli ještě minimálně o úroveň výš, podařilo se nám totiž spojit tábor s projektem v rámci programu Erasmus+, díky kterému k nám přijelo hned 18 nových pomocníků a vedoucích - 2 z Česka, 10 ze Španělska a 6 ze Slovenska. Ti byli ubytovaní ve dvou chatách na druhé straně řeky, kde se o sebe sami starali a připravovali program pro děti, který následně realizovali. Uskutečnili jsme tradiční celodenní výlet do Tábora, kde měly děti příležitost seznámit cizince se svou kulturou a ti se jim následně odvděčili tím, že uspořádali Španělský a Československý večer, ve kterém je učili slovíčka ze svých jazyků a uvařili pro ně svá národní jídla. Jedno deštivé dopoledne jsme si také zpříjemnili filmovým maratonem animovaných pohádek. I příští rok bude tábor spojený s výměnou mládeže a naše řady se rozšíří také o Italy a Finy. A přestože přede mnou zrovna leží papír plný námětů na to, co je třeba udělat lépe, myslím, že na první pokus o akci takového druhu dopadl letošní tábor celkem zdárně, a už se těším, až své náměty převedu příští rok do praxe.
Odkaz na všechny fotky z letošního tábora zde.
Výběr z nich můžete najít také v galerii.
Mája
Od 14. do 27. května 2017 hostil náš oddíl v Praze další projekt pod záštitou programu Erasmus+. Projekt se jmenoval Get Your Own Picture a navazoval na sérii podobných akcí, které už naši partneři z Německa a Turecka uspořádali v mnoha evropských zemích. Projektu se zúčastnilo 50 mladých lidí z Česka, Slovenska, Turecka, Německa, Lotyšska, Řecka a Španělska. Po několika dnech her na utužení kolektivu a teoretických workshopů se už účastníci dostali k plnění úkolu, kvůli kterému přijeli - natočit vlastní krátký film. Za tímto účelem se rozdělili do šesti skupin a v těch si rozdělili role - někdo si vyzkoušel roli producenta, jiný zase kameramana, režiséra nebo vedoucího výpravy. Účastníci měli příležitost prohlédnout si krásy Prahy a zasadit svůj příběh do jejího prostředí. Po deseti dnech neúnavné práce jsme se na svá dílka podívali v kinosále FAMU a slavnostně tak celý projekt zakončili. Se stejnými partnery již plánujeme další projekty zaměřené na používání audiovizuálních technologií.
Zde najdete fotky a video z projektu.
Zde jsou filmy, které jsme vytvořili.
Mája
Tréninkový kurz s názvem Multipliers of Non Formal & Intercultural Communication, který se konal ve dnech 15.- 23. 4. na Antalyjském pobřeží, posílila čtyřčlenná česká výprava z naší organizace. Během týdne plného neformálního vzdělávání jsme se naučili, jak pracovat s předsudky a kulturními stereotypy, dozvěděli jsme se, jak přistupovat k tématům jako diskriminace, sociální vyloučení, vlastní identita a hodnoty. Snažili jsme se porozumět různým stylům učení a nakonec jsme si vyzkoušeli, jak vést vlastní workshop. Mimo učení jsme se o přestávkách seznamovali s pochutinami z jednotlivých zemí. Každý tým v rámci coffee breaku připravil tradiční svačinku a krátké povídání o zvycích ze své vlasti. Mimo neformální vzdělávání jsme našli čas i na objevování krás města Antalya a přilehlého okolí. Podívali jsme se např. do kamenného města Termessos, které se Alexandrovi Velikému nepovedlo dobýt. Na začátku jsme čelili výzvě zapamatovat si jména všech účastníků. Na konci projektu jsme už však odjížděli bohatší o nové zkušenosti a především o nová přátelství napříč Starým kontinentem, která, doufejme, vydrží co nejdéle.
Fotky z projektu najdete zde.
Lucie Firlová, účastnice projektu
V květnu roku 2017 se tři čeští studenti - já, Anna a Jája - zůčastnili projektu Erasmus+ v Itálii. Výměna mládaže se konala v Moliternu(PZ) a jmenova se Creative Enterprise. Naším hlavním cílem bylo vytvořit realistický "business plan" a vytvořit si tak představu o tom, jak funguje podinkání. Projekt byl zábavný, a tak jsme si ho všichni užili.
Článek o projektu najdete zde.
Vojtěch Matouš, účastník projektu
Od 5. do 13. března se v estonském Pärnu konalo školení pro pracovníky s mládeží "Gender - Awareness to be Aware" v rámci programu Erasmus+. Naši organizaci tam reprezentovali dva vyslanci - já a můj spolužák Jenda. Jak už název projektu napovídá, zabývali jsme se hlavně takzvanými "gender issues" - rovnoprávnost mužů a žen a diskriminace a utlačování menšin. Prvních pár dní pro nás bylo mírně rozpačitých, protože jsme se svými názory od zapálených feministů často dosti lišili. Poprvé jsme se seznámili s tím, že naše binární vnímání společnosti nevyhovuje každému, a že jsou lidé, kteří si raději zvolí nemít žádné pohlaví a nebo naopak rovnou obě najednou. Vyslechli jsme spoustu rozdílných a často dosti výstředních názorů a byla to opravdová intelektuální výzva najít mezi nimi takový, se kterým bychom se dokázali ztotožnit. Po několika vášnivých debatách se naše skupina více méně ustálila, naučili jsme se tolerovat vzájemné rozdílnosti a neshody, stal se z nás nejen funkční a enthusiastický tým, ale také dobří přátelé. A možná právě proto, že naše cesta ke sblížení byla trochu trnitá a plná emocí, o to těžší bylo říct si "goodbye". K celkové pohodě přispěl také večerní program - filmový pantomimický kvíz, návštěva lázní a nezapomenutelný tanec ve tmě. Ve středu jsme si užili odpočinkový den, kdy jsme si šli prohlédnout zajímavosti města a prošli jsme se po zamrzlém Baltském moři. Užili jsme si intenzivní týden plný nových zážitků a sebepoznávání, který budeme ještě dlouho vstřebávat a vzpomínat na něj.
Zde najdete fotky z projektu a články o něm (trochu jsem se rozepsala) zde, zde a zde. :)
Mája
Pololetní prázdniny připadly letos na pátek 3. 2. a staly se ideálním termínem k naplnění mého podzimního slibu obnovit tradici dumánčích výletů. Za cíl jsme si zvolili dvě pražská muzea - nejdříve jsme se podívali do Nové budouvy Národního muzea a poté jsme navštívili muzeum pana Náprstka. Jako první jsme se podívali na výstavu Retro, která byla úžasně interaktivní, a tak si děti mohly vyzkoušet šaty a klobouky, jaké nosily jejich babičky, zjistit, jak by zněl jejich hlas na gramofonové desce, nebo telefonovat starým telefonem (neb jak se zdá, pevná linka už je asi také retro a s ní i mé dětství). V Nové budově jsme prošli i výstavu Noemova archa, kde jsme viděli vycpaná zvířata z celého světa (a kde děti zjistily, že jich jindy neohrožená vedoucí se necítí tak docela příjemně v blízkosti vycpaných hadů). V Náprstkově muzeu jsme obdivovali a pozastavovali se nad výtvory kultur, které jsou té naší na míle vzdálené, jedna aktuální výstava byla zaměřená na život kmenů na Nové Guineji a jejich zálibu v lidských i zvířecích lebkách. Poslední hodinu do odjezdu jsme strávili hraním karetní hry Dixit, která do výletu krásně vnesla táborového ducha. Nečekaně velká účast celých sedmi dětí mě motivovala k přípravě dalších výletů a pevně doufám, že na jaře se opět někam podíváme.
Fotky z akce najdete v galerii.
Mája
Od 7. do 14. listopadu 2016 podnikl náš oddíl výlet do Vysokých Tatrách. Účastnili jsme se tam projektu "Eco-entrepreneur" v rámci programu Erasmus+. Týden jsme se zabývali tématy ekologie a podnikání. Prozkoumávali jsme příležitosti, jaké mají mladí podnikatelé v různých zemích, a snažili se vymyslet podnikatelské projekty, které by zároveň byly ekologické. Přestože náš program byl docela nabitý, skoro každý den jsme si našli aspoň trochu času na procházky po okolí a prozkoumávání kouzelné zasněžené tatranské přírody. Cestu tam i zpátky jsme také využili k menším výletům. Cestou na Slovensko jsme se podívali do Macochy a na prohlídce se dozvěděli zajímavá fakta, která díky osobité intonaci našeho průvodci nejspíš dlouho nezapomeneme. Po cestě domů jsme se zastavili v Osvětimi, což byl podobně silný zážitek, jen ne tak veselý. Díky účasti na projektu jsme poznali spoustu nových skvělých lidí a získali chuť někdy brzy zase společně někam vyrazit.
Fotky z akce najdete v galerii a článek, který vytvořili slovenští koordinátoři projetku zde.
Mája
Od 27. srpna do 4. září 2016 jsme v Táboře pořádali náš již druhý mezinárodní projekt pro pracovníky s mládeží. Zúčastnilo se ho 28 lidí z devíti evropských zemí. Naším tématem bylo interkulturní učení a způsoby, jakým ho můžeme zprostředkovat dětem. Sami účastníci byli také vedeni k tomu, aby zpochybňovali a překonávali své předsudky vůči jiným kulturám. Kromě teoretické části měli účastníci také možnost si na vlastní kůži vyzkoušet, jaké to je, připravit pro ostatní nějaký program. V rámci školení jsme si také udělali dobrodružný výlet na naše tábořiště, kde jsme si užili několik venkovních her a opékání buřtů u táboráku. Dále byla na programu návštěva Tábora a večerní sauna nebo fotbal. I letos byl pro nás projekt impulzem k tomu, abychom začali připravovat další, a tak jsme na začátku října odeslali do národní agentury čtyři nové žádosti. Doufáme, že alespoň některá z nich projde a že za rok budeme mít možnost hostit další skupinu podobně skvělých lidí, jako letos.
Více fotek z projektu najdete v galerii.
Mája
I letos se nám podařilo uspořádat dva čtrnáctidenní táborové turnusy, strávili jsme tedy idylickým táborovým životem celý červenec. Na první dva týdny v srpnu si naše tábořiště letos pronajali borotínští skauti, tudíž tam bylo letos živo skoro celé prázdniny.
Prvního turnusu se opět účastnily děti ze Španělska - dvě dívky a jeden chlapec. S nimi přijeli dva táboroví praktikanti, kteří nám pomáhali s organizací her. Děti měly tedy i letos skvělou příležitost procvičit si své jazykové schopnosti a seznámit se trochu blíže se španělskou kulturou. Celotáborovku jsme pojali ve znamení Hry o trůny. Děti měly za úkol ubránit své království proti hrozbě Targeryenů a white walkerů. Zároveň mezi sebou soutěžili o to, kdo získá železný trůn a stane se vládcem Sedmi království.
Druhý turnus byl jako obvykle pro menší děti, i ony si však mohly vyzkoušet svoji angličtinu, protože dva Španělé se rozhodli si svůj pobyt u nás prodloužit. Tentokrát jsme měli téma indiáni - hledali jsme zakopaný indiánský poklad, zachraňovali zajatce a vyráběli si lapače snů. Jako vždycky jsme se hodně koupali, hráli hry, chodili na výlety, zachraňovali zraněného ptáčka... a získali spoustu zážitků, na které jen tak nezapomeneme.
Doufáme, že si děti letošní tábory užily alespoň tolik, jako my.
Na fotky z prvního a druhého turnusu se můžete podívat v galerii.
Mája
Během víkendu 24. - 26. 6. jsme zvládli postavit stany pro všechny účastníky tábora, vysmýčit loděnici, shodit starou krytinu střechy a pokrýt ji novými plechy. Dále jsme naštípali třísky na podpal a vytloukali hřebíky ze starých planěk, aby se znovu mohli využít. Mimoto jsme nezapomněli na koupání v Lužnici, výlet na kánoích, vandr skrz houští na krásný a historický řetězový most u Stádlce. Večerní pohodu uzavíral oheň s buřty, hra na kytaru a hodně smíchu.
Počet utopených: 0
Počet pracujích: 12
Počet postavených stanů: 12
Počet uklizených kuchyní: 1
Počet snědených buřtů: 30+
Počet repríz písně "Když jde malý bobr spát: nepočítaně :)
Na fotky z akce se můžete podívat v galerii.
Vedoucí dobrovolníků z Tamjdemu - Mirek Ryšán
Naši vedoucí reprezentovali náš oddíl ve dnech 19. - 21. května na 13. ročníku regionální přehlídky a prezentace dětských a mládežnických. Mnoho pozornosti si náš stánek vysloužil především díky dovednostní hře, která zaujala jak malé tak velké účastníky této přehlídky.
Více fotek najdete v galerii.
Dum
V říjnu roku 2015 se nám v Táboře podařilo uspořádat náš historicky první projekt v rámci Erasmu+ s názvem "Magic of Non-Formal Learning" (Kouzlo neformálního učení). Bylo to školení pro pracovníky s mládeží zaměřené na neformální učení. Zúčastnilo se ho pět dumánčích táborových vedoucích a 21 lidí z dalších evropských zemí. Zatímco my jsme se starali o organizaci a zázemí, program připravovali dva zkušení školitelé z Lotyšska a Rumunska. Kromě toho, že jsme se dozvěděli víc o neformálním přístupu k učení a naučili se spoustu nových her, jsme také poznali skupinu skvělých lidí a zažili týden, na který jen tak nezapomeneme.
Už zanedlouho po skončení projektu jsme začali připravovat nové školení na příští rok. Více informací o tom, co chystáme, můžete najít v sekci "práce s mládeží".
Na více fotek se můžete podívat v galerii.
Mája
V červenci jsme jako již tradičně uspořádali dva táborové turnusy, první pro starší děti a druhý pro ty menší.
Poprvé se nám podařilo uspořádat mezinárodní tábor, prvního turnusu se zúčastnilo 5 dětí ze Španělska a jedna vedoucí ze Slovenska, a tak měly děti skvělou příležitost si kromě hraní her také procvičit angličtinu a dozvědět se něco nového o tom, jak to chodí v zahraničí. Podnikli jsme také výlet do Tábora, aby se i Španělé mohli lépe seznámit s českou kulturou. Celotáborová hra byla tentokrát zasazená do středověku, do doby králů, rytířů a princezen a děti plnily úkoly, aby mohli vylepšovat svou polovinu království a porazit nepřítele, který se na tábor chystal zaútočit.
Druhý turnus byl určený pro menší děti a proto byl také o něco pohodovější a méně nabitý akcí. Trávili jsme hodně času koupáním a hrami ve vodě, zpíváním u táboráku a na výlet jsme se vydali na nedalekou zříceninu Příběnice. I druhý turnus byl ve znamení rytířů a hráli jsme celotáborovou hru ve dvou týmech, nejvíce zábavy jsme si ale stejně užili u her, při kterých se skóre nepočítá.
Oba turnusy se povedly a už teď vymýšlíme, jak bychom je mohli na příště ještě vylepšit.
Fotky z prvního i druhého táborového turnusu si můžete prohlédnout v galerii.
O víkendu se na našem tábořišti opět zastavili dobrovolníci z neziskové organizace Tamjdem a díky jejich nezdolné píli a pracovitosti se nám podařilo vystavět zatím nejkrásnější tábořiště, jaké Dumánci na Lužnici kdy měli. Po předloňských povodních už takřka nejsou památky a na tábořišti stojí i nová jídelna. Už se nemůžeme dočkat nedělního dopoledne, kdy na tábořiště začnou přijíždět první děti a prožijeme s nimi nová táborová dobrodružství.
Za TOM Dumánci ještě jednou děkuji všem, kteří se na přípravě tábořiště letos podíleli.
Více fotek z akce v galerii.
Dum
Bitva 4 generálů (Slavňovice, květen 2015)
Na začátku května roku 2015 se uskutečnil již 8. ročník Bitvy 4 generálů (B4G). Jedná se o 24 hodinovou bojovou hru, probíhající mezi 4 táborovými turnusy. Každý táborový turnus si určí generála a další 4 velící důstojníky, ti zodpovídají za dění v armádě. Každá armáda má vlastní vlajku, poklad a munici, kterou jsou hadrové koule. Osmá bitva se konala v okolí našeho dumánčího tábořiště a i přes jistá nedorozumění s místní mysliveckou výpravou si všichni bojovníci červené armády letošní bitvu náležitě užili a to jak během bojů, tak i během večera, kdy jsme jako armáda poseděli s několika kytarami, zazpívali si plno písniček, vymýšleli strategii na zbytek bitvy a vyslechli variace na známé písně v podání kapitána Butterse. Za sebe musím říct, že tuhle bitvu jsem si opravdu užil, hlavně její konec. Bylo to poprvé za mého generálování, kdy o výsledku rozhodovaly doslova poslední vteřiny bitvy, hra byla napínavá až do konce a ještě dvě minuty před koncem akce jsme brali posledního zajatce a snažili se ho udržet v našem zajetí uprostřed bílého obklíčení.
Co k tomu dodat? Snad jen: „Doražte na Bitvu 4 generálů 2016 a zažijte to na vlastní kůži!“
Za dumánčí červenou armádu - generál Tonda.
O podzimních školních prázdninách se již po osmé uskutečnila tradiční oddílová akce Podzimní Dumánci. Před osmi lety první podzimní akcí náš oddíl neoficiálně vznikl a stále platí, že tyto akce mají své kouzlo. Této akce se obvykle zúčastňuje menší počet táborových nadšenců a i letos se nás sešlo pouze šest. Menší počet účastníků však ani tentokrát nebyl na škodu a snad budu mluvit za všechny, že tato akce byla nezapomenutelná. Hodně se hrálo na kytaru, zpívalo, pracovalo, zahráli jsme si mnohé stolní hry a nejvíce zábavy jsme si užili u těch nestolních.
Za sebe si troufám říci, že dokud přežije tradice podzimní Dumánčí akce, přežije i náš oddíl. Tato akce mě totiž každý rok potěší natolik, že se opět začnu těšit na další oddílové akce. A troufám si říci, že nemluvím jen za sebe.
Další fotky z této nezapomenutelné akce najdete v galerii.
Dum
O víkendu 26. až 28. září na naší táborovou chatu již podruhé zavítala skupina dobrovolných pracovníků pod hlavičkou organizace TAMJDEM. Tentokrát byli mezi účastníky i dva cizinci. Celkově dorazilo pět pracovníků, tři děvčata a dva mládenci. Náš oddíl se tentokrát nenechal zahambit tolik, jako poprvé, a na společné brigádě nás reprezentovali čtyři oddíláci.
Dobrovolníci dorazili vlakem do obce Malšice kolem sedmé hodiny večerní. Tam už na ně čekal sám táborový náčelník Dum, aby jim poskytl služby průvodce na jejich cestě lesní zkratkou vstříc naší chatě. Zkušený táborový mazák si na cestu nevzal žádnou baterku a sebejistě očekával, že cestu lesem najde i poslepu. Černočerná tma v lese jej však zaskočila a z jinak příjemné procházky se stalo několikahodinové plahočení cestou necestou opepřené broděním přes potok.
Druhý den jsme se společnými silami pustili do úklidu tábořiště. Zkušená organizátorka Štěpánka projevila své generálské vlohy a pod jejím velením práce rychle ubývala. Krásné počasí však lákalo i k jiným aktivitám, a tak již v sobotních odpoledních hodinách se většina pracujících rozdělila na dvě skupiny, z nichž jedna vyrazila na projížďku na lodích a druhá vyrazila za houbami do lesa.
Pracovalo se a dovádělo i v neděli. Počasí bylo stále slunečné a tak nikdo s odjezdem nepospíchal.
Všem zúčastněným brigádníkům tímto za TOM Dumánci mnohokrát děkuji.
Více fotek v galerii.
Dum
Víkend u Sázavy (Psí Zub, říjen 2013)
Poslední říjnový víkend roku 2013 podnikl náš turistický oddíl akci v nádherné posázavské krajině. Naší základnou se stal malebný srub z třicátých let postavený hned u turisticky vyhlášené Posázavské stezky. Nízká účast na této akci nakonec vůbec nebyla na škodu a dala akci rodinné kouzlo. Díky nádhernému počasí jsme většinu našeho pobytu mohli trávit na čerstvém vzduchu s nádhernými výhledy do podzimem zbarveného sázavského údolí. Podnikli jsme jeden delší pěší výlet, sehráli několik pohybových her a nemalou část našeho pobytu jsme strávili u karetních her. Abychom se za náš pobyt na chatě patřičně odvděčili, zametli jsme kolem listí, vymetli okapy, vyleštili okna a vnitřek chaty uklidili. Pár dní mimo civilizační shon a bez elektřiny bylo balzámem na duši.
Dum
Nejslavnější a nejopěvovanější generál červené armády, sám Dum the Magnificent, sepsal paměti ze svých bitev, aby mohly být jeho hrdinské činy opěvovány ještě mnoho let a mohly sloužit jako inspirace vojevůdcům, kteří se budou (samozřejmě marně) pokoušet přiblížit jeho brilantnosti.
Máte-li i vy zájem rozšířit své obzory, paměti z jednotlivých bitev najdete pomocí odkazů níže:
